Povídání o hoře Grouse!

...aneb Jak Terďa málem zemřela na Grouse Mountain!Nejprve bych chtěla poděkovat tetě a Léně za příspěvky k minulému článku, ani jsem nečekala, že se sem někdo ještě dívá po takové době, co jsem nic nenapsala. Ale vážně, fakt jsem neměla čas, protože bylo celou dobu – až doteď – krásně a to se člověku nechce být doma, takže třeba teď se změnou počasí k horšímu budu psát častěji. Hihi V sobotu 3.9. jsme se konečně rozhodli s Mirďou vyrazit na Grouse Mountain, což je hora v severním Vancouveru, na ní je větrníček a sjezdovka. Když jsme přijeli, tak ta sjezdovka byla ještě pokrytá sněhem, během prvního měsíce po našem příjezdu už se roztála. No a proč jsme se vlastně chtěli vydat na tuhle příšerně velkou horu?? No protože jsme objevili, že nahoře je za a) krásný výhled (což není moc velký objev, že?), ale hlavně za b) je tam zipline! Což je pro nás dva dobrodruhy velmi lákavá atrakce. Pro ty, kteří neví, co je zipline viz fotky na rajčeti - Výlet na Grouse Mountain 3.9.2011. Jsou to prostě takové lana, které se táhnou např. přes údolí, a člověk se za ně zahákne karabinou a jede! Samozřejmě u toho nesmí zapomenout křičet, jako my dva s Mirďou!! To je zážitek ještě dvakrát tak silnější! I pro ostatní. Hihi. No jo, ale zipline byly až na vrcholu Grouse Mountainu a my byli úplně dole. Takže se nám naskytly dvě možnosti. První (lepší)– koupit si lístek lanovkou a vyjet to během 4 minut, být fresh a svěží, ale zaplatit 40$ pro jednoho… no a nebo Druhá (úplně debilní) varianta – vyjít tu horu pěšky, jít tam 2 hodiny, být zničení, nebýt Mirďovo klidné povahy, tak i rozešlí. Haha. Tak jakou variantu si myslíte, že jsme zvolili? Ano, B je správně. To jsme však na začátku nevěděli, jak je to zatraceně dlouhý!!!Kdo mě zná, tak ví, že já jako na chození moc nejsem, ale potom co jsem vyšla tenhle strašnej kopec, tak už mě nemůže nic rozhodit. Představte si, že normálně existují tak nenormální lidi, že si koupí kartičku, kterou se dole přihlásí a na čas vybíhají!!!!! ten kopec!!! Chápete to?? Tady pár informací o trati!! Které, když jsem si přečetla – bohužel až po výstupu – tak sem byla na jednu stranu zděšena, ale na druhou stranu pyšná, že jsme to zvládli. Jinak ponaučení pro příště – nebýt takový škrti a zaplatit si lanovku. Hahaha. Trail Facts – Fakta o TRATI Length - DÉLKA: 2.9 kilometres (1.8 miles) Elevation Gain - PŘEVÝŠENÍ: 853 metres (2,800 feet) Base - ZÁKLADNA: 274 metres above sea level (900 feet) Summit -VRCHOL: 1,127 metres (3,700 feet) Total Stairs – POČET SCHODŮ: 2,830 Když jsem se, po téměř dvou hodinách vyškrabali na vrchol, tak se, především Mirďovi ulevilo, že už nebude muset poslouchat mé nadávky a mě, že jsem někde po cestě nezemřela. Hihi. Takže po výšlapu jsme si šli rovnou koupit lístky na zipline, aby bylo ještě volno. Měli naštěstí volno asi za ¾ hodinky, takže to bylo fajn, protože jsme stačili trochu vydechnout, ale červenou barvu v očích a na tvářích jsem měla teda ještě týden po výšlapu! Zipline byly naprosto dokonalý! To byla fakt nádhera. Dohromady bylo pět lanovek, jednou byli delší, jednou kratší, jednou pomalejší a někdy pořádně rychlé. Na té čtvrté se dalo jet rychlostí až 80km/h. Fotky a videa opět na rajčeti. Nejlepší byli ty poslední dvě, protože vedli přes mega údolí, takže byl nádherný výhled! Sranda byla, že jsme tam potkali jednoho čecha, který tam pracuje právě na těch lanovkách. Tomu řikám super práce! No a po lanovkách jsme si šli doprohlédnout areál, byli jsme u toho větrníku, ale bohužel zrovna ten den nefungoval – je v něm vyhlídka, ale on stejně nebyl už o nic výš, než jsme byli my na té lanovce. Pak jsme se šli podívat na méďu Grizzlyho. Oni vypadají tak mile, jak nemají ty mimické svaly! Ale asi moc milí nebudou. Poslední co nám zbylo před odjezdem dolů, byla dřevorubecká show. Teda řeknu vám, to bylo tak skvělý divadelní představení, to jsem dlouho nezažila. No samozřejmě to nepočítám Lovu Zdar!, to je nezapomenutelný divadelní kousek!! Takže dřevorubecká show byla úžasná a plná nečekaných zvratů. Nebudu víc prozrazovat, kdyby náhodou někdo z čtenářů se vydal za námi do Kanady, tak aby nepřišel o překvapení. Po show jsem už jeli lanovkou dolů – tu jsme měli v rámci lístku na ty lanovky zdarma. Do dneška si myslím, že jsme měli zdarma i cestu nahoru, ale radši jsem to pak už nezjišťovala, abych nebyla nas..ná!!! Pardon. Hihi. Pokračování je na cestě ….