Důležitý krok v našem životě!

... Aneb Co se dělo dál...

Ahoj Ahoj Ahoj!

Vítám Vám na našem novém blogu! Bohužel všechny blogy na bloguje.cz byly zrušeny, což znamená, že i náš: invancouver.bloguje.cz! Proto jsme byli nuceni si založit blog nový! Doufám, že se Vám bude líbit stejně jako předchozí. No jde hlavně o to, jestli vůbec něco někdy napíšu, že jo? Ale jo.. dneska jsem se rozhodla po dlouhé době něco napsat.

Ale kde začít? Naposledy jsem psala… no dávno.. Takže bych navázala…hmmm.. tak už vím!  V květnu jsme jeli s Mirďou na dovolenou! Ha.. asi přemýšlíte, do jaké exotické země jsme jeli… Tak já vám to povím.. Jeli jsme na týdenní all inclusive dovolenou do Evropy! Ano, každý  Kanaďan by se rád podíval do Evropy.. a my měli takové štěstí, že se nám to povedlo! Jeli jsme do krásné země, kde je alkohol hrozně levný, pivo teče proudem a všichni rozumí tomu co říkáme… ANO! Jeli jsme do České republiky!!!

Náš týdenní pobyt v ČR nebudu snad ani popisovat, tam to asi všichni dobře znáte. Bylo to moc fajn. Hlavní důvod naší cesty byla svatba – a ne tak ledajaká svatba!! Ale naše svatba!!!! Huráá.. Dne 8.5.2012 jsme si s Mirďou řekli své ANO. Sice mi pak nechtěl dát první novomanželský polibek, ale nakonec jsem ho donutila a náš sňatek byl uznán za právoplatný.  Týden uběhl jako voda – navštěvovali jsme naše rodiny a kamarády, pili jsme na veřejnosti alkohol (to jsem si užívala asi nejvíc), zašli jsme si na parádní zápas Viktorky, pořád jsme něco dobrého jedli (čti:rohlíky, chleba a hermelín) a pili (čti: pivo, štádlík a minerálky)… Bylo o nás krásně postaráno…

Naše svatební cesta probíhala zatím v Kanadě – no řekněte, to je parádní svatební cesta ne???! No dobře, svatební cestu jsme zatím nestihli, ale času máme dost, takže až nastane ta správná chvíle, tak někam do teplíčka vyrazíme. Teď je tady pořádný teplíčko, takže bychom byli hloupí, kdybychom odtud odjížděli někam jinam a ještě za to platili.. Hihi..

Po pár týdnech přijela první várka návštěvníků… Mamina s tátou, neboli T+T (čti tchýňka a tchán). Po pár dnech ovšem znovu odjeli – tentokrát na Hawaj, kde, doufám, strávili pěkných pár dní, a kde dodržovali poctivě můj plán.

Po opětovném návratu rodičů do Vancouveru jsem jim naplánovala program, kterého se také poctivě drželi. Byli jsme spolu na baseballu, kde táta vybojoval míček, který letět ze hřiště na tribuny, získali jsme i volné vstupenky na další zápas, protože jsme se měli líbat s Mirďou na kameru, ale naštěstí jim kamera nefungovala, tak jsme lístky získali jen tak.. ale byly to nervy, to vám povim!!! Líbat se před celým stadionem na velkoplošné obrazovce…! To je skoro stejný pocit jako před závěrečnýma státnicema na VŠ!

Taky se stal zázrak! Vytáhli jsme tátu na kolo do Stanley Parku! Sice si už po 5ti minutách stěžoval, že ho bolí zadek, ale zvládl to! Je to hrdina! Mamina si pak s Mirďou objela celý Stanley Park na bruslích, takže to se jí myslím líbilo!

Největší zážitek, který jsme zažili s našima při jejich pobytu byl výlet do Rockies – neboli Skalistých hor. Jeli jsme na 5 dní, projeli jsem něco kolem 2500km, viděli jsme ve volné přírodě 5 medvědů, horské kozičky, caribou (severoamerický sob), různé sviště, veverky, ptáky různých barev a velikostí (nejsem úplný ornitolog, no), taky bobry, losi, tučňáky – ano čtete správně tučňáky – já je viděla! Sice mi to nikdo pak nevěřil, ale já je fakt viděla…stáli tam na kamínku a opalovali se.

Po cestě jsme viděli Othello tunnels – tam se natáčel Rambo, Mirďa vylezl na horu v Kamloops, objevili jsme „malinovku“, kterou jsme ve Valemountu pili z ponožek (čti: alkohol se nesmí pít na veřejnosti, ale Češi si vždy najdou cestu). Viděli jsme krásná tyrkysově modrá jezera – Peyto Lake, Lake Louise ( kde jsme si nevyfotili ceduli s nápisem Lake Louise, což mě mrzí až dotěď!). Vyjeli jsme poprvé z Britské Kolumbie do Alberty, viděli jsme spousty krásných vodopádů, vodopádků a pádků … Haha.. Projížděli jsme přes několik národních parků – Jasper, Banff, Yoho, kde jsme jeli podél krásných jezer, řek a ledovců. Byla to prostě nádhera. Bydleli jsme také na ranči ve městě 108 Mile House Ranch, ze kterého jsme se vydali do Whistleru. Jak asi všichni víte, ve Whistleru byly v roce 2010 zimní olympijské hry. Ve Whistleru jsme si vyjeli na úplný vrchol hor, kde jsme pak přejížděli Peak to Peak gondolou na druhý kopec Blackcomb. Byl tam nádherný výhled, všude byl ještě sníh a občas se nějaký blázen odvážil i lyžovat!

Lake Louise

Lake Louise

Peyto Lake

Peak To Peak Gondola ve Whistleru

Whistler

Whistler byl naší poslední zastávkou před Vancouverem a po cestě domů jsme ještě viděli jednoho medvěda přímo u silnice, jak si tam něco dlabal! Výlet byl super, úžasný, dost náročný, především pro tátu – řidiče, ale myslím, že stál opravdu za to a všem se líbil! Fotky jsou na invancouver.rajce.net.

Pak už zbývalo jen oslavit moje narozky véčou v našem oblíbeném sushi baru a rozloučit se s rodičema, kteří plní zážitků odjeli domů.

Moc jim děkujeme za návštěvu, bylo to fajn, ani jsme se nezabili! Jsem moc ráda, že mohli poznat město, ve kterém žijeme a máme tak rádi!

Tak zatím se mějte krásně…

Vaše Terďa a Mirďa, manželé!